700. let od narození Karla IV. bylo letos tak mohutně
připomínáno, že nemohlo opominout ani sféru zvukových knih.
Radioservis vyňal z archivu českého rozhlasu ty části
nadmíru populárního pořadu Toulky českou minulostí, které se vztahují ke Karlu
IV. a jeho vládě. Konkrétně jde o „schůzky“ číslo 121 až 153, odvysílané
v letech 1997 až 1998. Je to tedy výlet nejen do hlubin českých dějin, ale
i do starších vrstev jednoho z nejpopulárnějších rozhlasových pořadů.
Třiatřicet dílů o Karlu IV. interpretuje ještě prvotní čtveřice vypravěčů –
Ivana Valešová, František Derfler, Igor Bareš a Josef Veselý. Karlovské
„toulky“ zabírají dva disky (formát mp3) a jsou rozprostřeny v 9 hodinách
a 43 minutách. Posluchač prochází životem Karla IV. od „podivného dětství
prince Václava“ až po císařovu smrt – a závěrečnou „soukromou podobiznu císaře
římského a krále českého“. Kromě politického životopisu se mu panovník
představuje jako zakladatel pražské univerzity či strůjce výstavby katedrály, jako
„sběratel zemí“ ale i „sběratele věcí“. A kromě Karla z jednotlivých toulek
plasticky vystupují další výrazné postavy doby – Matyáš z Arrasu, Petr
Parléř, Arnošt z Pardubic, Konrád Waldhauser, Milíč z Kroměříže či
Mistr Theodorik...
Zatímco
Radiservis zprostředkoval moderní pohled na Karla IV., Supraphon šel přímo k pramenům a posluchačům nabízí Vlastní životopis
Karla IV., neboli Vita Caroli, jak jej už počátkem sedmdesátých let načetli
(tehdy ještě na dlouhohrající desky) Jan Kačer a Nina Divíšková. Důmyslně
vystavěný literární autoportrét panovníka byl ve své době i v evropském
kontextu dílem velmi ojedinělým – a dokládá to, co v textovém úvodu
k nahrávce píše historik Jakub Pavel, který byl také překladatelem Karlova
vlastního životopisu, totiž, že vzdělání na pařížské Sorbonně u Karla padlo „do
vysoce úrodné půdy“. Supraphonský komplet dvou CD (celkový čas: 2 hodiny 18
minut) nabízí ovšem i hudební výpravu do minulosti. Již samotný text karlovské
autobiografie je bohatě proložen hudbou, kterou z původních materiálů
adaptoval Pavel Jurkovič, jenž na nahrávce také hraje a zpívá. Supraphon se
ovšem s Vita Caroli v novém celku zároveň rozhodl reeditovat album Hudba
v českých zemích v době Karla IV. z roku 1978. Skladby, které
s největší pravděpodobností doléhaly i k uším římského císaře a
českého krále – ať již v chrámu či během hostin a světských slavností –
hrají a zpívají soubory Symposium musicum a Pražští madrigalisté.
Do třetice prošel mým uchem Karel fiktivní, románový. Už
dlouho se v naší literatuře neobjevilo tak ambiciózní historické dílo, s jakým
přišel Josef Bernard Prokop, když v nakladatelství Fortuna Libri vydal
trilogii nazvanou Tajný deník císaře Karla IV. (což je zároveň název první
části, na kterou navazují knihy Císař a císařovna a Císař a synové). Audiovydavatelství
OneHotBook svěřilo interpretaci fiktivní, ale na historických faktech poučeného
„deníku“ panovníka Jiřímu Dvořákovi, který dokázal, že mu hlas Karla IV. sedí
stejně dobře jako třeba hlas vypravěče hebridských detektivek Petera Maye
(ostatně s hlasy pomazaných hlav má Dvořák zkušenosti i z divadelních
prken, kde hrál Macbetha i Jindřicha IV.). Prokopův text plyne skvostně, je
znát, že autor má bohatou rozhlasovou zkušenost. 
Žádné komentáře:
Okomentovat